„Zlato leží v retailu.“ Jiří Kuchyňa o tom, kam se Aireen dostala rok po vítězství na AppParade

Loni v listopadu jsme AppParade po letech vrátili do kina Bio Oko a poprvé ji celou věnovali projektům využívajícím AI. Do sálu přišly skoro dvě stovky lidí a o vítězi rozhodovalo výhradně publikum. Vybralo si Aireen, projekt, který už v tu chvíli několik let běžel v ostrém provozu v ordinacích. To je na české AI scéně stále vzácnost. V reportu z toho večera jsem o Medical AI psal jako o long game, kde se cesta k výsledkům měří na roky certifikací a klinických studií.

Aireen je česká medtech firma ze skupiny Channel Lab, jejíž umělá inteligence pozná z fotografie sítnice známky diabetické retinopatie. Jde o komplikaci cukrovky, která dlouho nebolí a o které pacient často neví, dokud mu neohrozí zrak. Snímek zvládne pořídit kterýkoli proškolený zdravotník, takže screening probíhá přímo u diabetologa a nově míří i do optik. Firma jako první český AI startup získala certifikaci zdravotnického prostředku podle evropské regulace MDR (třída IIb) a má za sebou klinickou studii na 1 274 pacientech. Letos v lednu k tomu přibylo partnerství s finským Optomedem: algoritmus Aireen teď funguje i s ruční kamerou, která se vejde do malého kufříku.

Vítězství v soutěži je hezký moment, mě ale vždycky víc zajímá, co přijde potom. Skoro rok po vítězném večeru v Bio Oku jsem se proto zeptal Jiřího Kuchyni, co se v Aireen reálně změnilo. Z odpovědí je cítit, že rok ve zdravotnictví se počítá jinak než rok ve světě appek. Mluví o tom, proč je jedna EU ve skutečnosti 27 různých zdravotnických systémů a proč zlato leží v retailu. Vysvětluje, proč v Evropě nevznikají datasety, na kterých by se Medical AI mohla učit, a kde dnes končí práce algoritmu a začíná práce lékaře.

Vzkaz má i pro ty, kteří budou 11. listopadu stát na stejném pódiu. AppParade #38 se totiž koná zase v Bio Oku, do finále postoupí deset projektů a vítěze vybere publikum přímo v sále. Letos se přitom ptáme na jednoduchou věc: když už dnes AI umožňuje postavit skoro cokoliv, co má skutečně smysl stavět a co tu bude i za rok? Aireen je na tu druhou otázku celkem přesvědčivá odpověď. Místo si můžete rezervovat na appparade.cz.

‍

Loni v listopadu jste v kině Bio Oko vyhráli AppParade #37 hlasováním publika. Co vám ten večer a týdny po něm reálně přinesly?

Celá akce a její výsledek nás hodně potěšily. Největším benefitem byla z mého pohledu od publika obdržená pochvala pro celý tým. Rozhodně to zvýšilo i naši viditelnost, všimli si toho současní i potenciální investoři.

‍

Je nějaký konkrétní kontakt, rozhovor nebo moment, který díky AppParade vznikl? A co byste vzkázali letošním finalistům AppParade #38, kteří budou 11. listopadu stát na stejném pódiu?

Ten náš český investorský a startupový rybníček je malý, známe se, komunikujeme spolu běžně. Takže asi nedokážu dát příklad toho, že někdo, kdo by nás neznal, s námi na základě AppParade začal mluvit. To, co je ale důležité, a to je i ten vzkaz pro letošní finalisty - není to o pár příspěvcích na LinkedInu nebo o pár článcích v novinách. Startupový svět je obrovsky konkurenční. I když máme jiné produkty, jdeme za stejnými investory. Férově „porazit“ konkurenci je něco, co se v tomto světě prostě počítá a přidává to kladné body u investorů.

‍

Za poslední rok jste uzavřeli partnerství s Optomedem a začali mluvit o screeningu jako službě, u které lékař nemusí nejdřív kupovat kameru. Na webu dnes kromě oftalmologů oslovujete i optiky, screeningové programy a distributory kamer. Kdybyste měli vybrat jedinou změnu, která za tím rokem stojí nejvíc, která by to byla a proč?

Asi se to dá shrnout do spojení „mezinárodní expanze“. Všechny výše uvedené kroky směřují k tomuto cíli. Je skvělé umět prodávat lékařům, ale i v rámci EU je to systém s velmi složitou škálovatelností. Přeci jen - jedna EU stále znamená 27 absolutně odlišných zdravotnických systémů. Z pohledu úhrad i z pohledu cesty pacienta, pravomocí jednotlivých lékařských odborností a podobně. Zlato leží v retailu. Je to jednak místo pro screening nejefektivnější - jsme tam, kde jsou pacienti, a jednak je to přesně ten škálovatelný model. V podstatě optika funguje ve většině zemí velmi podobně.

‍

Letos v lednu Optomed oznámil, že jeho ruční kameru Lumo lze v EU používat s vaším algoritmem pro screening diabetické retinopatie. Kvůli integraci jste podle svých slov museli model znovu validovat. Co to obnášelo a co se tím změnilo v tom, kde a kým se dá screening dělat?

Trochu to opravím. Nemuseli jsme znovu validovat samotný model, ale integrace zasáhla do části týkající se zdravotnického prostředku, a proto muselo dojít k certifikaci této změny. Samozřejmě na pozadí toho celého probíhaly neustále validace, zda modely fungují správně i s ruční kamerou, protože přeci jen výstup není úplně shodný s ostatními typy kamer. A je skvělé, že i tímto ověřením jsme prošli v podstatě bez ztráty kytičky. 

Výhoda ruční kamery Optomed Lumo je v její jednoduché portabilitě. Vezmete malý kufřík a jedete. To rozšiřuje možnosti screeningu od lékařů až po segment domácí péče. A znovu se vracíme k tomu klíčovému - screening musí být tak blízko pacientovi, jak je jen možné.

‍

Popisujete, že snímek nejdřív zkontrolují neuronové sítě na kvalitu a dají obsluze zpětnou vazbu, a teprve potom nastupuje diagnostický model. Co je na cestě od fotky sítnice k certifikovanému nálezu technologicky nejtěžší a co se na ní za poslední rok nejvíc posunulo?

Nejtěžší je stále to stejné. Data, data, data. Dnes naučíte s kvalitními lidmi neuronovou síť dělat v podstatě cokoliv. Co potřebujete, jsou data pro to učení. A ve zdravotnictví nejsou data jen ten pouhý obrázek sítnice, ale potřebujete k tomu další vstupy. Minimálně anotace od lékařů, kteří vám označí, který pacient je zdravý a který nemocný. To je oblast, kde se v Evropě obecně moc neposouváme. Datasety nevznikají, nejsou dostupné.

Co se naopak posunulo, jsou různé integrace do systémů, které lékaři používají. Teď v říjnu spouštíme i upravené UI s novými funkcemi, které při používání u lékařů i v retailu přinesou pacientovi i obsluze další užitečné informace.

‍

Co konkrétně v tom upraveném UI lékař, optik nebo pacient nově uvidí nebo bude moct udělat?

Asi hlavní věc, které si každý v rozhraní všimne, je úprava vztahující se k heatmapám pozitivního nálezu. Dosud jsme je měli pouze na reportu a ukázané malým obrázkem, teď umožníme „překrýt“ heatmapou fotku sítnice v plném rozlišení. Může se to zdát jako maličkost, ale pokud se bavíme o retailu, je potřeba pacientovi či klientovi srozumitelně ukázat, proč vyšel snímek pozitivně, a tohle všem rozhodně pomůže zaměřit pozornost na ta správná místa na snímku. Těch změn tam bude více, ale tato je z uživatelského pohledu asi nejvýznamnější.

‍

Aireen je certifikovaná autonomní AI, kterou může obsluhovat kterýkoli proškolený zdravotník, a zároveň uvádíte, že nenahrazuje kompletní oftalmologické vyšetření. Kde dnes končí práce AI a začíná práce člověka? A posunula se ta hranice za poslední rok?

Ta hranice je rigidní v celém systému zdravotnictví. Chybí odvaha svěřit pacienta AI, a to bez ohledu na úroveň certifikace zdravotnického prostředku. Toho se bojíme. Jeden z důvodů je například řešení odpovědnosti. Ta konkrétní věta o nenahrazení kompletního oftalmologického vyšetření dává velký smysl. Díváme se jen na část oka, na sítnici. Zároveň na sítnici nehledáme veškeré změny, ale jen ty související s certifikovanými diagnózami. 

Tohle musí v rámci vyšetření pochopit jak lékař, tak pacient. Nejsme univerzální nástroj na oční zdraví, ale řešíme konkrétní diagnózy, a proto nemůžeme (a ani to není naší ambicí) nahradit kompletní oftalmologické vyšetření.

‍

AppParade se letos soutěžících ptá, co díky AI jejich produkt dokáže, co dřív nedokázal, a jestli existují důvody věřit, že tu bude i za rok. Vy máte certifikaci podle MDR od roku 2023, klinickou studii na 1 274 pacientech a data z běžného provozu v ordinacích. Co podle vás odlišuje působivé AI demo od produktu, kterému lékař svěří diagnostiku?

Tvrdá data. Výsledky klinické zkoušky. Výsledky pravidelných ročních přezkoušení (v rámci certifikace MDR se to oficiálně jmenuje PMCF studie, kde každý rok prokazujeme, že náš zdravotnický prostředek má minimálně stejnou účinnost). Důležitá je jednoduchost obsluhy, uživatelsky příjemné prostředí, dobře postavený report pro pacienta. Není to jedna věc. Je to o budování důvěry, ukázkách toho, jak to funguje, a o prokazatelném klinickém přínosu.

‍

Na webu máte cíl dostat screening k milionu pacientů do tří let na trzích EMEA a v Americe. Ve vývoji máte také detekci kardiovaskulárního rizika a neurodegenerativních onemocnění z téhož snímku. Co z toho, co je dnes technologicky na hraně, by za dva roky mělo působit úplně normálně?

Tohle bych chtěl také vědět. Svět jde v AI hodně dopředu. Podívejme se, jak velké firmy vydávají nové verze svých jazykových modelů jako na běžícím pásu. Nemyslím si, že technologické bariéry budou v naší oblasti ty hlavní a nepřekonatelné. Dnes skutečně řešíme adaptaci odborné veřejnosti na AI. To nejde samo, internet se také nerozšířil mezi širokou veřejnost ze dne na den. Automobily, které dnes považujeme za běžnou součást našeho života, si cestu k široké veřejnosti hledaly léta. 

My žijeme v rychlé době. Věřím, že za dva roky si řekneme - jak to mohlo fungovat bez AI? Určitě ve spoustě běžných oblastí našeho života. Zdravotnictví bude následovat trochu pomaleji, je to konzervativní obor, ale přizpůsobí se a AI diagnostika se stane samozřejmostí. Jestli to bude za dva roky nebo za pět, to odhadnout nedokážu, ale o moc déle to trvat rozhodně nebude.